B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Město Valašské Klobouky leží 28 km východně od krajského, a současně okresního města Zlín ve Zlínském kraji. Městem protéká páteřní tok Brumovka s řadou přítoků. Místními částmi města pak ještě protéká i Smolinka s přítoky. Oba vodní toky směřují od severovýchodu k jihozápadu. Jejich recipientem je, mimo katastr města, řeka Vlára.

Žije zde 4 946 obyvatel. Město má 4 části: Valašské Klobouky, Smolina, Mirošov a Lipina.

Město leží v údolí říčky Klobučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí - Dobšená, Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ploščiny.

Geomorfologie

Město leží v údolí říčky Brumovky (Klobučky) na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí, například Dobšená, Bílé Potoky, Javorůvky nebo Ploščiny. Mezi nejvýznamnější vrcholky v okolí města patří Královec (655 m), Vrchy (632 a 638 m), Ploščiny (739 m), Suchý vrch (502 m s rozhlednou) v lokalitě Blažejovice, Matinky (534 m), Tanečnice (522 m) nad městskou částí Smolina, Hrušová (498 m) nad městskou částí Mirošov, a Vincúch (456 m). Ze všech těchto svahů se rekrutují povrchové stoky i zvýšení odtoků v korytech bezejmenných toků do města Valašské Klobouky a mohou způsobit rozlivy v zastavěných částech města.

Hojnými na těchto svazích jsou i sesuvy

Velkým problémem zemědělsky využívaných ploch zůstává eroze půdy. Velké bloky půdy spolu s dlouhými svahy umožňují odnos svrchních půdních horizontů. Půdní sedimenty se hromadí ve dnech údolí, kde často způsobují zabahnění a zanášení koryt vodních toků. Pokud se vyskytnou přívalové srážky ve vhodném období, proudy vody a bahna napáchají značné škody i na budovách a zařízení v obcích. Tento problém je možno řešit jedině změnou struktury krajiny, úpravou osevních postupů, revitalizací vodních toků.

V lesních porostech se eroze půdy projevuje nejvíce na přibližovacích linkách a vývozních nezpevněných cestách. To je možno řešit úpravou cest a dodržováním všech zásad hospodaření. Při extrémních srážkách však ani lesní porosty nemohou v krátkém časovém úseku zadržet velké množství vody, které pak způsobí povodňovou vlnu na celém toku. Zde je velmi důležitý stav koryta a dostatečný prostor k rozlití vody.

Klimatické podmínky

Z hlediska makroklimatického představuje VÚC Bílé Karpaty  nejchladnější část Východomoravských Karpat, když jej ve vrcholových partiích (kolem 600 m n. m.) reprezentuje mírně teplá klimatická oblast MT 9 (podle Quitt, E; 1971) s průměrnými teplotami vzduchu od - 4°C (v lednu) do 17 - 18°C (v červenci).

Povrchové a podzemní vody

Zájmové území tvoří pramennou oblast pro několik drobných vodotečí, do řešeného území přitéká pouze páteřní Brumovka. který také zajišťuje odvodnění celého údolí katastru města, v oblasti Bělokarpatského hřebene. Na opačné - severozápadní straně města je to pak hřeben Vizovické vrchoviny, odkud pramení druhý páteřní tok města - Smolinka, která ohrožuje části Smolinu a Mirošov a řada dalších bezejmenných přítoků.

V zájmovém území také dochází k pozitivně hodnoceným akcím - budování retenčních nádrží nebo plánovaná výstavba přehrad. Obnova mokřadů a malých vodních nádrží má v současné době kromě významu hospodářského (chovu ryb), významu rekreačního, zejména plnit význam protipovodňový a zadržování vody v krajině z pohledu sucha. V dřívějším období často docházelo vlivem špatné struktury krajiny a přívalových dešťů k záplavám právě v místech horních a středních toků říček a potoků.